Expozice nové hudby v dramaturgii Viktora Pantůčka nabízí především nové možnosti vyjádření hudby a nové polohy osobního, až krajního, projevu. Festival vznikl v roce 1987 a od roku 2012 jej v pohyblivém termínu pořádá Filharmonie Brno.

Brno je rozlohou malé město a myšlením maloměsto. Je však postavené na velkých gestech, která utvářela a utvářejí jeho obraz i genius loci. Zbourání zděných hradeb během 19. století umožnilo rozvoj města, které se stalo evropskou metropolí, postupně jsme však vybudovali nové hradby, mentální, lokální a sociální, pokusme se je v 21. století opět zbourat. Ať je Brno malé pouze rozlohou a nikoliv myšlením, nebojme se velkých gest.

A tak stejně jako v roce 1919 vzniklo velké Brno, pokusíme se v rámci letošního ročníku Expozice nové hudby utvořit Big Brno se všemi možnými konotacemi. Nejedná se o žádný lokální patriotismus, spíše je to výzva k reflexi soudobého hudebního a zvukového prostoru. Od roku 2020 dojde ke změně dramaturga, a tudíž i dramaturgie festivalu, ročník 2019 má tak být určitým finále, uzavřením cyklu, započatého v roce 2013. A tak po ozvučení zahrad, poslouchání prostoru i koncertního sálu, hlukových kompozicích inspirovaných octovým syndromem, bezpočtu koncertů, světových i tuzemských premiérách skladeb, performance, instalací, eventů a site specific projektů přichází nutnost zaměřit se na samotné město, ve kterém se festival od konce osmdesátých let koná.

Viktor Pantůček, dramaturg festivalu

Seznam koncertů v rámci festivalu