2 různých koncertů -20% / 3 koncertů -30% / 4 koncertů -40% / 5 a více koncertů -50%
Popis
Duchovní tvorba Petra Ebena je mimořádně rozsáhlá. Některá díla vznikla přímo pro spojení pražské chorální scholy a varhaníka Tomáše Thona, je tedy jisté, že v lepším podání je nikde neuslyšíte.
Chorální zpěvy Svatého týdne v úvodu koncertu přinášejí výběr z repertoáru Květné neděle, kdy se připomíná Ježíšův triumfální vjezd do Jeruzaléma.
Antifona: Hosanna filio David (Hosanna synu Davidovu)
Hymnus: Gloria laus (Sláva, chvála)
Versus: Tollite portas (Pozvedněte, brány)
Graduale: Christus factus est (Kristus se stal)
Lectio: de Passione secundum Lucam (úryvek z pašijí podle sv. Lukáše)
Communio: Pater si non potest (Otče, není-li možné)
PETR EBEN
Mutationes pro varhany
1. Impetuoso
2. Allegretto
3. Veemente
Antifona: Calicem salutaris accipiam (Pozvednu kalich spásy)
Suita liturgica (1. část: 5. neděle postní)
Introitus: Zjednej mi právo
Graduale a tractus: Vysvoboď mne, Pane
Offertorium: Oslavovati tě budu
Mutationes pro varhany
4. Scherzando
5. Rapsodico
6. Grazioso
Missa Adventus et Quadragesimae
Kyrie
Credo
Offertorium
Sanctus
Benedictus
Agnus Dei
Schola Gregoriana Pragensis:
Hasan El-Dunia, Ondřej Holub, Ondřej Maňour, Stanislav Předota, Michal Medek, Tomáš Lajtkep, Filip Šťovíček
umělecký vedoucí David Eben
Tomáš Thon varhany
V díle skladatele Petra Ebena je duchovní tematika i inspirace gregoriánským chorálem velmi silně přítomna. Varhanní cyklus Mutationes byl původně koncipován pro situaci, kdy jsou v kostele k dispozici dvoje varhany – zpravidla velký stroj na západní empoře, a současně menší „chórové“ varhany zboku u presbytáře. Proto jsou jednotlivé části velmi kontrastní: věty v plném zvuku a s dynamickým charakterem se střídají s více komorně laděnými preludii. Cyklus lze realizovat také na jednom nástroji prostřednictvím rozdílné registrace.
Suita liturgica vznikla jako výběr z Liturgických zpěvů Petra Ebena, k nimž autor doplnil koncertantní varhanní mezihry. O svých Liturgických zpěvech Petr Eben říká: „Liturgické zpěvy jsem psal v letech 1955 až 1960 jako propria k jednotlivým nedělím a svátkům. Ještě před II. vatikánským koncilem nám záleželo na tom, zejména během těchto let, aby věřící při mši mohli rozumět textům v české řeči. Při zhudebnění jsem si uvědomil, jak velké jsou kontrasty atmosféry různých svátků a snažil jsem se je hudebně vyjádřit. Byl jsem inspirován melodií i rytmikou gregoriánského chorálu. Melodie jsou ovšem v modernější řeči někdy silně chromatizované, zachoval jsem však gregoriánskou formu střídání antifony a žalmu.“
Také Missa Adventus et Quadragesimae nezapře gregoriánskou inspiraci. Toto rané Ebenovo dílo vzniklo v letech 1951–1952, tedy v době největšího náboženského útlaku. Určení mše jako adventní a postní je dáno jak vynecháním Gloria, tak převládající mollovou tóninou i jistou přísností melodiky. Ebenovo pojetí mše se v řadě ohledů liší od tradičních zhudebnění. Sanctus bývá například pojímán většinou slavnostně a radostně, zatímco Eben cítí tuto část spíše starozákonně, jako obraz tajemného nepřístupného Boha. Proto traktuje zvuk varhan v pianissimu a v širokých akordech, které vytvářejí mysteriózní atmosféru. Tento přístup má i výhodu dramaturgickou: následující Hosanna pak přináší maximální kontrast.
KONCERT SE KONÁ V KOSTELE SV. TOMÁŠE NA MORAVSKÉM NÁMĚSTÍ
