MOZARTOVO REQUIEM

Jedním z památných koncertů uspořádaných v prvních letech existence Besedního domu se stalo provedení Mozartova Requiem dne 14. dubna 1878. Jeho iniciátorem a dirigentem byl Leoš Janáček, který toto uvedení musel ve výboru Besedy brněnské houževnatě prosazovat a zaručit se za dobrý výsledek. Pozval k němu dva sólisty z Prahy. A na výlohy koncertu přispěl patnácti zlatými; stejnou částku darovala klavíristka Amálie Wickenhauserová roz. Nerudová, která se podílela na organizaci a Janáčkovi byla velkou oporou. Pódium prý tehdy účinkujícím (80členný sbor a více než 80členný orchestr) nestačilo a muselo se nastavit. V Moravské orlici vyšla dva dny po koncertě oslavná kritika: Dojem celku na mysl citlivou byl nevýslovný. Však i provedení bylo mistrné! Sólisté úlohy své dobře přednesli, statečně držel se též sbor a orchestr. Že dílo tak velkolepé v provedení tak dokonalém jsme slyšeli, toho zásluha patří sl. výboru Besedy a hlavně sbormistru jejímu, neúnavnému p. Janáčkovi. Mezi přítomnými koncertu spatřili jsme v prvních řadách sedadel nejčelnější dámy šlechty domácí a sál i galerie byly po prvé naplněny v pravém slova smyslu. – podle studie Vojtěcha Kyase Významné besední koncerty (1873–1903) ze sborníku Besední dům. Architektura, společnost, kultura (Statní filharmonie Brno 1995).

PAVEL VRANICKÝ Symfonie D dur op. 16 č. 3

WOLFGANG AMADEUS MOZART Requiem KV 626

Romana Kružíková soprán

Monika Jägerová mezzosoprán

Ondřej Koplík tenor

Jaromír Nosek bas

Český filharmonický sbor Brno

sbormistr Petr Fiala

Petr Kolař varhany

Filharmonie Brno

dirigent Robert Kružík