2 různých koncertů -20% / 3 koncertů -30% / 4 koncertů -40% / 5 a více koncertů -50%
Popis
Významný český skladatel Martin Smolka napsal na objednávku Velikonočního festivalu skladbu přímo pro renomovaný vokální soubor Cappella Mariana.
Vícedílné Nedělní ráno zazní společně s velikonočními liturgickými skladbami středověku a renesance. Jednotlivé části skladby se vynořují v průběhu koncertu a dohromady představují určitou osnovu ne nepodobnou mši s různorodými typy zpěvů, které sjednocuje mešní ordinarium. Smolkovo dílo doplňuje pestrá mozaika liturgických skladeb, včetně nejstaršího organa epochy Notre Dame, skladby spojené se jménem legendárního magistra Perotina přibližně z první poloviny 13. století. Většina dalších skladeb pak pochází z 15. století, což se týká jak trojhlasých liturgických kompozic z takzvaných tridentských rukopisů, tak především vícetextového moteta Petra Wilhelmi de Grudencz. Právě jeho díla jsou v českých pramenech hojně dochována, takže i když se nenarodil a ani zřejmě nepůsobil na našem území, lze i jej zahrnout do pomyslného panteonu oslavovaných tvůrců v rámci roku české hudby. Zřejmě vůbec nejmladší ze starších děl programu je pak pětihlasá úprava duchovní písně z Benešovského kancionálu, dílo Jana Trojana Turnovského (1530 – cca 1606).
Alelluia. Laudate Dominum, chorál
MARTIN SMOLKA Niedzielne rano I. (Nedělní ráno), skladba na objednávku festivalu, premiéra
ANONYMUS Kyrie paschale à 3
HEINRICH ISAAC Haec dies à 4
MARTIN SMOLKA Niedzielne rano II.
MAGISTER PEROTINUS Alleluia Pascha nostrum immolatus, organum à 3
MARTIN SMOLKA Niedzielne rano III.
ANONYMUS Victimae paschali laudes à 3
PETRUS WILHELMI DE GRUDENCZ Veni, vere – Pneuma eucaristiarum – Paraclito tripudia – Dator eia graciarum, moteto à 4
JAN TROJAN TURNOVSKÝ Všemohúcí Stvořiteli, nebe země slavný králi z Benešovského kancionálu à 5
MARTIN SMOLKA Niedzielne rano IV.
Cappella Mariana:
Barbora Kabátková soprán
Daniela Čermáková alt
Vojtěch Semerád, Tomáš Lajtkep tenor
Tomáš Šelc baryton
umělecký vedoucí Vojtěch Semerád
Martin Smolka (1959) vystudoval skladbu na AMU v Praze a soukromě u Marka Kopelenta. V letech 1983–1998 se podílel na vedení pražského soubor Agon. Jeho skladby se hrály na mnoha místech v Evropě, v Severní Americe i v Japonsku, v Čechách je z jeho práce nejznámější opera Nagano (2001–2003). Od roku 2003 učí kompozici na JAMU v Brně.
V instrumentálních skladbách napodoboval městské i přírodní zvuky, přičemž tyto zvukové vzpomínky spoluurčovaly výraz jeho hudby, často nostalgický či groteskní, někdy obojí zároveň. Nápodoba reálných zvuků ho přivedla k mikrointervalům, které pak používal různými způsoby, mj. k deformaci tonálních trojzvuků melodií. V posledních deseti letech psal více vokální hudbu, převážně duchovní.
A co o vzniku skladby říká sám autor?
Psal jsem už nejednou v latině. Ale teď, když konečně přišla příležitost psát duchovní hudbu do českého prostředí a pro zdejší interprety, zlákala mě čeština a ještě něco navíc.
Jednou jsem v nádražním knihkupectví hledal čtení do vlaku a vzadu mezi nejzlevněnějšími knihami (mezi chudými) jsem našel titul „Po naszymu“. Nadšenci, studenti gymnázia v Beskydech, sestavili knížečku o svém mizejícím mateřském jazyce, o nářečí česko-polského pomezí kolem Těšína. Nářečí popsali, vedli rozhovory s různými mluvčími a uvedli příklady literární tvorby „po našymu“.
Niedzielne rano, báseň od Aniely Kupiec (1920–2019). Očarování nedělním ránem. V nářečí, které je někde mezi polštinou a češtinou, to chvíli šumí, chvíli jakoby hladce klouže, svítí měkká i, zvonící zvony voní („zvuny zvuňjo“). I jemná groteska může být modlitbou: staré smrky, vládci lesa, stojí v pozoru na počest Krista – „Knížete Pokoje“, který přichází přes pole po mezi. Představuji si, jak se špičky smrků lehounce kývají ve vánku, a proto se jejich tóny lehounce prohýbají, o zlomek tónu nííííž, a zase zpět. A jelikož jsme v chrámu a všude kolem se bude zpívat renesanční hudba, líbí se mi, jak toto nářečí působí archaicky: „Zwuny zwunió, ich pješň šie we šwjat niešie“.
Měl jsem za úkol přispět svou skladbou k oslavě velikonoční radosti. Ne Getsemany, ne pašije, ale radost ze Vzkříšení.
KONCERT SE KONÁ V KOSTELE SV. AUGUSTINA NA NÁMĚSTÍ MÍRU
