BALADY Z GOTINSKÉHO HÁJE / MORAVSKÝ PODZIM

VÁCLAV JAN TOMÁŠEK
Lenora op. 12, kantáta pro hlas a klavír

Martina Janková soprán
Dennis Russell Davies klavír
Taťjana Medvecká recitace

Program koncertu ke stažení zde.

Vedle notoricky známé symfonické a klavírní tvorby představují písně Ludwiga van Beethovena méně známou část díla tohoto velikána světových dějin hudby. První práci tohoto žánru, píseň Schielderung eines Mädchens, zkomponoval patrně již ve svých třinácti letech. Beethovenovy písně vznikaly primárně na německé texty. Skladatel se však zabýval i úpravou a tvorbou doprovodu k anglickým, skotským a irským lidovým baladám. Roku 1816 složil jeden z prvních písňových cyklů v dějinách hudby. Písně, které na koncertě zazní, pocházejí z druhé poloviny devadesátých let 18. století, z doby záhy poté, co se Beethoven trvale usídlil ve Vídni. I v těchto jeho drobných dílech nacházíme jeho výrazné preromantické tendence.

Josef Antonín Štěpán (1726–1797) náleží k předním skladatelům tzv. galantního stylu. Rodáka z Kopidlna k hudbě vedl jeho otec, kantor Jan Štěpán, který v době pruského vpádu utekl do Vídně, kde se Josefa ujal hrabě František Jindřich Schlik. S jeho podporou Josef studoval u dvorního skladatele Georga Christopha Wagenseila, kterého občas mladý skladatel zastupoval při výuce členů císařské rodiny. Roku 1763 byl jmenován dvorním cembalistou a o tři roky později oficiálně také dvorním učitelem tohoto nástroje. Mezi jeho žačky tak patřila i pozdější francouzská královna, arcivévodkyně Marie Antonie. Těžiště jeho tvorby je pochopitelně určeno klávesovým nástrojům. Vedle capriccií, sonát a divertiment zkomponoval i variace na českou píseň Můj milý Janku. Štěpánova písňová tvorba však vznikala na texty německé. Některé z nich, např. právě Labutí píseň, se staly populární již za autorova života.

Václav Jan Tomášek (1774–1850) pocházel z východočeské Skutče. Václavův talent rozvíjel nejprve chrudimský varhaník Pavel Josef Wolf. Již během univerzitních studií práv byl znám jako vynikající klavírista. Vzdělání a společenská obratnost pomohla Tomáškovi ke stykům s klíčovými osobnostmi tehdejšího uměleckého světa – Josefem Haydnem, Ludwigem van Beethovenem, Johannem Wolfgangem Goethem apod. Ve svém pražském domě vedl významný salon, kam docházely skutečné kapacity evropského vědeckého a kulturního života. Díky tomu byl Tomášek často nazýván „pražským hudebním papežem“. Z jeho díla jsou dodnes známé zejména drobné klavírní kusy. Významné postavení v jeho tvorbě zaujímaly písně na německé i české texty. V letech 1845–1849 vydával na pokračování svůj vlastní životopis v časopise Libussa. Tomáškova autobiografie se stala velmi cenným pramenem k poznání tehdejšího hudebního života, stejně jako důležitým zdrojem informací ke skladatelovu dílu, mimo jiné i k okolnostem vzniku hudební balady Lenora na text Gottfrieda Augusta Bürgera. Příběh o oživlém umrlci přicházejícím si pro svou milou později inspiroval i Karla Jaromíra Erbena v baladě Svatební košile. Hororový text plný vypjatých dramatických momentů zapůsobil také na Tomáška, jenž na jeho zhudebnění do podoby sólové kantáty pracoval v roce 1805 během příprav na zkoušky k doktorátu práv.

Z textu Petra Slouky

Martina Janková
Sopranistka Martina Janková se dlouhodobě zajímá o intepretaci hudby starších slohových období. Klíčovou součástí jejího repertoáru jsou zejména mozartovské role, které ztvárnila v curyšské opeře i na salzburském festivalu. Vystupovala také v milánské La Scale. Roku 2018 významně přispěla k propagaci díla Mozartova vrstevníka Leopolda Koželuha, když se s helsinským barokním orchestrem a dirigentem Aapo Häkkinenem podílela na uvedení jediné skladatelovy opery Gustav Vasa, a to ve světové premiéře. Věnovala se i poučené interpretaci barokní hudby, mimo jiné pod vedením Nikolause Harnoncourta. Pravidelně spolupracuje s předními barokními orchestry, jako je Collegium 1704, La Cetra, Bach Consort Wien či Concentus Musicus. Vedle hudebního baroka a klasicismu je jí blízká rovněž tvorba autorů 20. století. Za nahrávku písní Bohuslava Martinů získala ocenění Diapason d’Or. Její hlas mohou posluchači slyšet i v nahrávce Mahlerovy 4. symfonie pod taktovkou Hugha Wolffa. Více na www.martinajankova.com

Dennis Russell Davies
Dirigent a pianista Dennis Russell Davies žije dlouhodobě v Rakousku, od sezony 2018/2019 je uměleckým ředitelem a šéfdirigentem Filharmonie Brno. V rodných Spojených státech absolvoval newyorskou Juilliard School. Poté po dobu pěti let vedl Brooklynskou filharmonii; mezi lety 1977 a 2002 řídil Orchestr amerických skladatelů, který sám založil. Roku 1980 se rozhodl přesídlit do Evropy. Zde vystřídal angažmá ve Stuttgartské státní opeře, orchestru Beethovenhalle a orchestru opery v Bonnu, konečně také v Symfonickém orchestru v Basileji i Vídeňském rozhlasovém orchestru ORF. Věnuje se rovněž pedagogické činnosti na salzburském Mozarteu. Brněnskou filharmonii dirigoval poprvé roku 2017 v rámci festivalu Pražské jaro. O rok později se stejným orchestrem provedl na Velikonočním festivalu duchovní hudby Janáčkovu Glagolskou mši. V rámci inauguračního koncertu v témže roce dirigoval Dvořákovou první symfonii. Diskografie Dennise Russella Daviese zahrnuje na osmdesát položek. Mezi jeho zásadní počiny lze řadit zejména kompletní vydání symfonií Antona Brucknera, Josepha Haydna, Arthura Honeggera či Philipa Glasse.
Více na www.dennisrusselldavies.com

Taťjana Medvecká
Taťjana Medvecká je členkou Činohry Národního divadla – ztvárnila zde sto třináct rolí. Jako host účinkovala také na jiných scénách (Divadlo Rokoko, Dejvické divadlo, Divadlo Na zábradlí, Divadlo Viola ad.). Za své divadelní působení dvakrát získala Cenu Thálie za role ve hrách Marie Stuartovna a Poprvé vdaná. Před kamerou debutovala ve filmu Otakara Vávry Osvobození Prahy (1975), o rok později účinkovala ve snímku Marečku, podejte mi pero!. V posledních letech zaujala rolemi v seriálech Já, Mattoni, První republika či Most!. Výraznou součástí její práce je dabing: jejím hlasem promlouvala Susan Sarandonová nebo Barbra Streisandová. Za dabing je držitelkou Ceny Františka Filipovského, v rozhlase je opakovaně oceňována v posluchačské anketě Neviditelný herec.