MOZART A JANULYTĖ: CONFLUERE

WOLFGANG AMADEUS MOZART Koncertantní symfonie Es dur pro housle, violu a orchestr KV 364
JUSTĖ JANULYTĖ Confluere pro komorní orchestr, společná objednávka Radio France, L‘Orchestre national des Pays de la Loire a Filharmonie Brno, česká premiéra
WOLFGANG AMADEUS MOZART Symfonie č. 40 g moll KV 550

Fedor Rudin housle
Pavel Nikl viola
Filharmonie Brno
dirigent Tomáš Netopil

Před koncertem se v 18:00 hodin v ředitelském salonku koná beseda s dramaturgem a jeho hosty. Z důvodu omezené kapacity si rezervujte místo na info@filharmonie-brno.cz.

Confluere
Slovo „confluere“ pochází z latiny a znamená „stékat se“. Stejnojmenná skladba mezinárodně úspěšné litevské skladatelky Justė Janulytė byla napsána jako dílo, jehož provedení má bezprostředně předcházet Mozartově Symfonii č. 40 g moll – jako když se jedna řeka vlévá do druhé. Janulytė přebírá slavné úvodní téma Mozartovy symfonie – figuru připomínající vzdychání (sospiro), kterou rozmanitě variuje, zabarvuje, harmonizuje, čímž posluchače připravuje na příchod Mozartova díla. Skladba byla s úspěchem premiérována 13. března 2024 v Paříži (Orchestre Philharmonique de Radio France, dirigovala Kristiina Poska). Filharmonie Brno skladbu spoluobjednala a uvede ji v české premiéře. Justė Janulytė, tvůrkyně tzv. monochromní hudby, není v Brně neznámou postavou. V roce 2014 na festivalu Expozice nové hudby zazněla v podání brněnských filharmoniků její skladba Prodlužování nocí, o rok později byl na Moravském podzimu představen její multimediální celovečerní projekt Přesýpací hodiny, který odstartoval skladatelčinu zářnou mezinárodní dráhu.

Rafinovaný a zadumaný Mozart
Koncertantní symfonie Es dur pro housle a violu z roku 1779 je ukázkou Mozartovy skladatelské rafinovanosti. A geniality. Nejenže staví na roveň violu s houslemi, což do té doby nebylo běžné (Mozart ovládal mistrovsky oba nástroje), ale přednosti violy vyzdvihl jejich přeladěním o půltón (violový part tak ve skutečnosti zapsal v D dur, posluchač však slyší Es dur), což je „trik“ známý jako transpositione scordature; hlubší a temnější viola se díky tomu může prosadit jasnějším tónem, neboť tři ze čtyř prázdných strun odpovídají hlavním harmonickým funkcím dané tóniny. Symfonie č. 40 g moll je prostřední z trojice posledních Mozartových symfonií, které vznikly v neuvěřitelně krátké době během tří letních měsíců roku 1788 a které patří k vrcholným dílům svého žánru období klasicismu. Symfonie č. 40 g moll kontrastuje s dílem předcházejícím: je mnohem zadumanější, vyjadřuje bolest a pochybnosti. Ostatně se traduje, že rakouský filozof Ludwig Wittgenstein prohlašoval, že Symfonie č. 39 Es dur jej pokaždé dokáže povzbudit, Symfonie č. 40 g moll v něm vyvolává řadu otázek a Symfonie č. 41 C dur „Jupiter“ ho vede přímo do ráje. V první verzi „velké ge-mollky“ (jak se ji v muzikantském žargonu někdy říká, aby se odlišila od „ge-mollky malé“, Symfonie č. 25) Mozart nepoužil klarinety, záhy však pro ně přepsal původní hobojový part.

Koncert lze koupit v rámci celého abonmá v předprodeji Filharmonie Brno na ulici Besední i online od 27. 5. 2024.

Obnovení abonmá ONLINE je však možné ihned po doručení rezervačního e-mailu, který Vám potvrdí, že jsou Vaše místa v nové sezoně již k dispozici. Pokud máte nárok na slevu (senior, student, dítě, ZTP), získáte tak nejen své stálé místo v sále, ale i nejnižší možnou cenu za jednotlivé vstupenky. Stačí si zvolit místo a příslušnou slevu. Při vstupu do sálu pak jen svůj nárok na slevu při případné kontrole doložíte.

Samostatně nebo v rámci Sezony na míru koncert v prodeji od 17. 6. 2024.

Při jejím sestavování v košíku nezadávejte žádnou slevu, systém zohlední počet vstupenek na koncerty v košíku a podle toho Vám cenu automaticky sníží.