GEORG FRIEDRICH HÄNDEL Alexandrova slavnost, předehra
LUDWIG van BEETHOVEN Symfonie č. 3 Es dur „Eroica“ op. 55 (výběr z 1. věty – Allegro con brio)
AARON COPLAND Lincolnův portrét (výběr)
DMITRIJ ŠOSTAKOVIČ Symfonie č. 9 Es dur op. 70 (1. věta – Allegro), Symfonie č. 10 e moll op. 93 (2. věta – Allegro)
BEDŘICH SMETANA Fanfáry z opery Libuše

Filharmonie Brno
dirigent Stanislav Vavřínek
moderátoři Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš
scénář Kristýna Drášilová

Program ke stažení zde.
Obsazení orchestru zde.

 „Orchestr si – pokud možno – nezvete do bytu. Byl by mu patrně malý, sousedi by reptali a vám by to přišlo i doslova draho“ (Karel Šrom: Orchestr a dirigent, Praha 1961). Proto chodíme za orchestrem do koncertní síně. A nalijme si čistého vína: kdo se v koncertním sále aspoň jednou nezasnil a nezatoužil jako posluchač opustit své místo v hledišti, aby zakusil, jak vidí a slyší hudbu na koncertě orchestrální hudebník…

Teď k tomu máte jedinečnou příležitost! Projekt nazvaný V orchestru to totiž umožňuje.

Orchestr bude rozmístěn po celém prostoru sálu Besedního domu a posluchači usednou mezi hudebníky. Blíž orchestru už nelze být. Ti, kteří se nevměstnají do orchestřiště, mohou usednout všude tam, kde zůstane v sále volná skulinka – kolem orchestru nebo na balkoně.

Pokračování úspěšného projektu bude tentokrát i „opáčkem“ z dějepisu: nabídne souvislosti hudby s historickými postavami a politicko-společenskými událostmi.

Alexandr Veliký, Napoleon Bonaparte, Abraham Lincoln, Josif Stalin. Osobnosti, které ovlivnily tvář dnešního světa. Moc, vůdcovství, odpovědnost, odvaha i selhání. To jsou klíčová témata mimořádného projektu V orchestru, který Filharmonie Brno uvádí v pátek 13. února. „Lidé při koncertu sedí přímo mezi hudebníky nebo na pódiu, orchestr je rozmístěn po celé ploše hlediště. Je to mimořádný projekt, kterému dominuje intenzivní a neopakovatelný zážitek blízkosti a soustředění. Hrajeme ho už třetí sezonu, pokaždé s jiným tématem. To letošní je až bolestně aktuální,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Koncertem provádějí autoři scénáře Kristýna Drášilová a Vítězslav Mikeš. V týdnu je na programu šestkrát pro žáky II. stupně základních škol a pro středoškoláky, v pátek pak pro veřejnost, a to v 17 a 19 hodin. „Propojujeme klasickou hudbu s dějepisem a občanskou reflexí. Ukazujeme, že hudba může přinést nejen estetický zážitek, ale je také silným nástrojem vzdělávání a kritického myšlení. Nereprezentujeme historii jako soubor dat, ale jako živý příběh, který pomáhá porozumět současnému světu, protože se dotkneme otázek různých forem vlády, demokracie, totality i absolutismu,“ uvedla vedoucí edukačních programů Filharmonie Brno Kristýna Drášilová. Zdůraznila, že aktivní poslech hudby navíc rozvíjí schopnost soustředění, empatie a naslouchání.

Koncerty pod taktovkou Stanislava Vavřínka otevře Händelovo oratorium Alexanderova slavnost inspirované vojenskými úspěchy starověkého vládce, ale i myšlenkou sjednocování kultur a síly hudby jako prostředku k ovlivňování lidských emocí. Následující Symfonii č. 3 Eroica věnoval Ludwig van Beethoven císaři Napoleonovi. „Hudba tu nese příběh hrdinství, ale i zklamání. Představuje ale také revoluci, kromě té politické i hudební, protože náhlý zlom v hudebním myšlení překvapil a šokoval tehdejší publikum, stejně jako Napoleonova politická dráha,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš.

Z Evropy se posluchači přenesou do Ameriky díky skladbě Aarona Coplanda Lincolnův portrét. Autor v díle použil výňatky z nejsilnějších projevů 16. amerického prezidenta, který byl symbolem demokracie. „Nechtěl bych být otrokem, ale ani otrokářem. To vyjadřuje mou ideu demokracie. Co se od tohoto kréda odlišuje, už v míře tohoto odlišení není demokracií.“

Zásadní zlom v atmosféře přinesou vybrané části Symfonie č. 9 a 10 Dmitrije Šostakoviče. Po osobnostech, které navzdory svým chybám reprezentovaly ideály odvahy, reformy či demokracie, skladby nastolí téma totality v podobě postavy Josifa Stalina coby symbolu strachu, represí a zneužití moci. „Právě tato kapitola slouží jako silné poučení o tom, kam může vést neomezená moc jednoho člověka, kult osobnosti a manipulace společnosti,“ zdůraznila Drášilová.

Závěr koncertu se symbolicky vrátí k českým dějinám a národní identitě. Prostřednictvím legendy o kněžně Libuši se posluchači dotknou mytických počátků české státnosti, aby si uvědomili, že dějiny netvoří jen fakta, ale i příběhy, které formují naši paměť. Fanfáry z opery Libuše Bedřicha Smetany zde zazní jako silný hudební symbol české státnosti, kontinuity a kulturní tradice.

Vstupenky jsou prodávány sektorově. Místa nejsou číslována.

Sektor A: v orchestru a kolem orchestru
Sektor B: na pódiu
Sektor C: na balkoně

Koncert lze koupit SAMOSTATNĚ nebo v rámci SEZONY NA MÍRU, která nabízí množstevní slevu podle počtu koncertů.

Poslechněte si:

Georg Friedrich Händel: Alexandrova slavnost (předehra)
Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 3 „Eroica“ (1. věta)
Dmitrij Šostakovič: Symfonie č. 10 (2. věta)
Aaron Copland: Lincolnův portrét