Festivalový předkrm

WOLFGANG AMADEUS MOZART Klavírní koncert č. 20 d moll KV 466
PETER MAXWELL DAVIES An Orkney Wedding, with Sunrise
LUDWIG van BEETHOVEN Symfonie č. 7 A dur op. 92

Robert Jordan dudy
Scottish Chamber Orchestra
dirigent Maxim Emelyanychev klavír

Scottish Chamber Orchestra (SCO) se sídlem v Edinburghu je jedním z pěti skotských národních uměleckých souborů a od svého založení v roce 1974 je hybnou silou skotské hudební scény. Díky vysoké umělecké úrovni, širokému repertoáru a rozmanité dramaturgii má pověst mezinárodně renomovaného tělesa, které se prezentuje po celém Skotsku i v zahraničí. Na šéfdirigentském postu orchestru se vystřídala řada zvučných jmen. Sir Charles Mackerras zde působil až do své smrti v roce 2010 jako „Conductor Laureate“.

S příchodem dynamického mladého dirigenta Maxima Emelyanycheva na pozici šéfdirigenta v roce 2019 orchestr píše novou kapitolu. SCO a Emelyanychev vydali v listopadu 2019 své první společné album (Linn Records), které se setkalo s širokým ohlasem (Schubertova Symfonie č. 9 C dur „Velká“). Jejich druhá společná nahrávka (Mendelssohnovy symfonie) vyšla v roce 2023.

Orchestr přiváží do Brna slavná díla vídeňského klasicismu (Mozarta mj. jako připomínku silného vztahu Sira Charlese Mackerrase k tomuto skladateli) a atraktivní skladbu anglického autora Petera Maxwella Daviese inspirovanou skotským folklorem (včetně zapojení skotského dudáka do provedení).

Více o programu:

Wolfgang Amadeus Mozart napsal pro klavír, který virtuózně ovládal, celkem 27 klavírních koncertů. Beze zbytku v nich dovedl využít veškerý potenciál klávesových předchůdců moderního klavíru. Koncert č. 20 d moll KV 466 zkomponoval v roce 1785 ve Vídni a první provedení, při němž se představil i jako sólista, se konalo 11. února 1785 ve vídeňském Hausu zur Mehlgrube, nedávno předtím přeměněném na koncertní sál. Premiéře byl přítomen také Leopold Mozart: „V den svého příjezdu do Vídně jsem vyslechl Wolfgangův nejnovější koncert d moll pro klavír, jeden z nejkrásnějších, jaké kdy vytvořil. Dorazili jsme však na poslední chvíli a opisovač ještě stále pracoval (na rozpisu partů, pozn. aut.). Wolfgang ani neměl čas přehrát si s orchestrem rondo, protože musel opisy zkontrolovat.“
Klavírní koncert d moll působí volbou své tóniny, použité i v Requiem KV 626, poněkud temně a do značné míry popírá pověstnou mozartovskou veselost a bezstarostnost. Vytříbený vídeňský klasicismus se v něm střídá s anticipacemi emocí přicházejícího romantismu. Zejména v první větě cítíme všudypřítomné napětí. Druhá část sice navozuje meditativní atmosféru pohody a klidu, náhle však propuká bouře, drama, boj, náraz osudu středního dílu. Závěrečná věta je jiskrně optimistická, ale ne nevázaně bezstarostná, jak jsme u Mozarta zvyklí.

Anglický skladatel a dirigent Sir Peter Maxwell Davies (1934–2016) oznámil již ve čtyřech letech svým rodičům, že bude hudebním skladatelem. Po ukončení domácích vysokoškolských studií na prestižních anglických univerzitách získal také Harknessovo stipendium na Princetonské univerzitě v USA. V roce 1966 se navrátil do Spojeného království a přestěhoval se na Orknejské ostrovy, kde založil festival sv. Magnuse, v jehož rámci pak pravidelně zaznívaly premiéry jeho skladeb. V roce 1969 šokoval monodramatem Osm písní pro šíleného krále (Jiřího III.) a o jednačtyřicet let později také kontroverzním dílem Kommilitonen! (Mladá krev, o studentských aktivistech). Maxwellovo dílo zahrnuje rovněž deset symfonií, komponovaných mezi lety 1973–2013.

An Orkney Wedding, with Sunrise (Orknejská svatba s východem slunce) je ovšem naprosto tradičním dílem, živě zobrazujícím bujaré svatební oslavy na Orknejích, plné lidového tanečního veselí. Jen krátce jsou tyto plochy přerušovány disonancemi, popisujícími chaos, provázející snad každou větší svatbu (část hráčů kapely omylem spustí jinou skladbu, na něco důležitého se zapomene, mnoho whisky mění chování návštěvníků). Skladba vrcholí příchodem skotského dudáka jako vystřiženého z dob napoleonských válek a bitvy u Waterloo, v tradiční skotské uniformě, který hraje finální velké sólo na dudy, jež zároveň symbolizuje východ slunce nad Caithnessem, severovýchodním hrabstvím Skotska. Orknejská svatba vznikla na zakázku Boston Pops Orchestra a její premiéru dirigoval 10. května 1985 známý skladatel filmové hudby John Williams.

7. symfonii A dur op. 92 komponoval Ludwig van Beethoven (1770–1827) v letech 1811 až 1812 během ozdravných pobytů v českých lázních Teplice. Symfonie, věnovaná hraběti Mořici von Fries, představuje další hudební konfrontaci s Napoleonem. Vznikala totiž v časech příprav a provedení osudného vpádu Grande Armée do Ruska v roce 1812. Součástí Grande Armée bylo i 35 000 Rakušanů, kteří po četných porážkách byli nuceni vstoupit s Francií do koalice. Karta se ovšem obrátila a Napoleonův vojenský debakl přispěl k osvobozeneckému zápasu evropských národů proti jeho nadvládě. Beethovenova 7. symfonie měla premiéru ve Vídni 8. prosince 1813 na charitativním koncertu pro raněné rakouské vojáky, pár týdnů po šestidenní bitvě u Lipska, jež vedla k Napoleonově pádu. Premiéru symfonie dirigoval samotný Beethoven a jeho přítel Ignaz Schuppanzigh zároveň poprvé provedl Beethovenovu skladbu Wellingtonovo vítězství, oslavující vítězství Angličanů ve Španělsku. V orchestru účinkovali nejlepší hudebníci té doby: Louis Spohr, Johann Nepomuk Hummel, Giacomo Meyerbeer, Antonio Salieri a Mauro Giuliani. Sedmá symfonie se setkala s velmi pozitivním přijetím, obecenstvo si vynutilo opakování druhé věty a podle Spohra „Beethovenovi přátelé zařídili i reprízu celého koncertu, díky čemuž se Beethoven konečně vymanil ze svých stálých finančních obtíží“.

Emil Drápela

Koncert se koná pod záštitou Matta Fielda, velvyslance Spojeného království a Severního Irska.

Program koncertu ke stažení zde.

Poslechněte si:

Peter Maxwell Davies: An Orkney Wedding, with Sunrise