ANTONÍN DVOŘÁK V přírodě, předehra op. 91
FAZIL SAY Mother Earth (Matka Země), klavírní koncert op. 111
ANTONÍN DVOŘÁK Symfonie č. 5 F dur op. 76

Fazıl Say klavír
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies

„Člověk je součástí přírody a jeho válka proti ní je nevyhnutelně válkou proti sobě samému,“ napsala v knize Silent Spring (Tiché jaro, 1962) Rachel Carsonová, americká bioložka a průkopnice environmentálního hnutí. Příroda je zdrojem života i silou, která nás přesahuje. Zvukový obraz přírody v obou jejích polohách je dramaturgickým pojítkem celého koncertu.

„Ant. Dvořák komponuje novou velkou symfonii ve čtyřech sadách rázu slovanského, z nichž zejména ‚scherzoʻ ve formě českého tance poutá na se originelním typem hudebním veškerou pozornost.“ Dalibor 1875, roč. 3, č. 28 (10. července 1875)

Pátá symfonie F dur dovršuje řadu Dvořákových raných symfonií a zároveň je již smělým vykročením k symfoniím vrcholným. Vznikla za pouhých šest týdnů v létě 1875 a premiéry se dočkala 25. března 1879 v Praze. Tónina F dur je odedávna spojována s přírodními představami a hned začátek symfonie, uvádějící lehkou a veselou hlavní myšlenku sólovými hlasy dřevěných nástrojů, tuto zásadu potvrzuje. Ne náhodou je toto dílo někdy označováno za Dvořákovu „pastorální symfonii“.

Skladbu si v minulosti při spolupráci s brněnskými filharmoniky podle všeho velmi oblíbil Jiří Bělohlávek, který ji dirigoval mj. na brněnských abonentních koncertech v roce 1975, dvakrát také na britském turné naší filharmonie v roce předchozím, a dokonce – hned několikrát – i na druhém americkém turné našeho orchestru v roce 1977, a to včetně koncertů ve washingtonském Kennedy Centre a newyorské Carnegie Hall.

V roce 1891 se Dvořák zabýval kompozicí třídílného cyklu symfonických předeher spojených ústřední hudební myšlenkou a původně také společným názvem Příroda, život a láska. Samostatný život jednotlivých součástí si velmi brzy vynutil jejich oddělení, vyjádřené různými opusovými čísly a ovšem i tituly: první z nich nazval Dvořák nakonec V přírodě. Dokončil ji 8. července 1891 na svém letním sídle na Vysoké, kde vždy prožíval s dvojnásobnou intenzitou svůj vztah k přírodě – nikoli jako k příjemnému prostředí, nýbrž jako k dárkyni života, všudypřítomnému živlu, jehož je sám součástí.

Turecký klavírista a skladatel Fazıl Say si získal srdce brněnského publika jako klavírista i jako skladatel. Nyní se v Brně představí ve své dvojroli, a to jako sólista ve svém sedmivětém klavírním koncertu Matka Země z roku 2024, ve kterém se opět mistrovsky propojuje Sayovo východní a západní hudební myšlení.

Matka Země, Sayův stojedenáctý opus, je oslavou přírody a zároveň varovně zdviženým prstem ukazujícím na klimatickou krizi. Toto varování je vyjádřeno v Preludiu hlavním tématem v sólovém klavíru linoucím se celým dílem. Stěžejní věty Země, Les, Moře a Řeka popisují přírodu jako životadárný prostor i jako ničivou sílu. V závěrečném Interludiu a Postludiu Say symbolicky cituje myšlenky ze své lamentace pro sólový klavír Black Earth (Černá země).

Kdy a jak v prodeji?

Abonentům 70. sezony rezervujeme abonentní místa do 29. 5. 2026, do 18.00 hodin.

Koncert koupíte SAMOSTATNĚ nebo jako součást cenově výhodné „SEZONY NA MÍRU“ od 8. 6. 2026, od 8.00 (online i fyzicky).