MESSE DES PAUVRES

PETER GRAHAM Méditation avant les Messe des pauvres (Meditace před Mší chudých) – světová premiéra

ERIK SATIE Messe des pauvres (Mše chudých)

BAS

Pavel Šnajdr sbormistr
Jaroslav Šťastný varhany

Po několika hodinách hudebního pohybu v ulicích Brna v rámci projektu SATIE CITY se prostor ztiší. V kostele sv. Máří Magdalény zazní nejprve světová premiéra varhanní meditace s názvem Méditation avant la Messe des pauvres skladatele Petera Grahama, následovaná záhadnou Messe des pauvres (Mše chudých) Erika Satieho. Tato skladba, plná tajemství a meditativní síly, byla stvořena pro hluboké soustředění a vnitřní rozjímání. Varhaník Jaroslav Šťastný a Brněnský akademický sbor pod vedením Pavla Šnajdra přinesou posluchačům nezapomenutelný duchovní zážitek, v němž se setkává minulost s přítomností.

Messe des Pauvres

Mše chudých (Messe des Pauvres) francouzského skladatele Erika Satieho (1866–1925) je jednou z nejtajemnějších skladeb nejen v rámci jeho díla ale snad v celé historii duchovní hudby.

Jejích sedm částí se však nevztahuje k žádné specifické liturgii a byla zjevně psána pouze pro vlastní potřebu. Vznikala postupně mezi léty 1893–1895, kdy se skladatel snažil najít duševní rovnováhu po ztroskotání svého jediného milostného vztahu. Útěchu se Satie pokusil hledat v náboženství: založil vlastní církev, jejímž byl nejvyšším knězem, sbormistrem a zároveň jediným členem. Vydával různé oběžníky a své nepřátele dával do klatby. Ve dvou z těchto „oběžníků“ publikoval i některé části této mše.

Mše chudých byla nalezena až po skladatelově smrti, o vydání se postaral Darius Milhaud, prvního kompletního provedení se ujal Olivier Messiaen v rámci své varhanické služby v kostele Svaté Trojice v Paříži v roce 1939. Edgard Varèse si tohoto díla velmi cenil a pokládal je za „předzvěst elektronické hudby“. Dílo má neobvyklý tvar, smíšený sbor se vyskytuje pouze v prvních dvou částech, zbytek dohrávají varhany samotné.

Její hudba působí prostě, většinou v ní zaznívají obyčejné akordy. Je však zkomponována rafinovaným stavebnicovým způsobem a s akordy je zacházeno jako s jednotlivými stavebními kameny. Jsou tedy brány jako samostatné zvukové prvky a nesledují běžná pravidla harmonie. Navíc se zde objevují nečekané disonance bez náležitého rozvedení, v tom Satie předběhl svoji dobu o celé dekády. Ve varhanních sólech převažují stejné rytmické hodnoty. Nad nimi jsou však výrazové pokyny jako… velmi křesťansky… bez okázalosti ….s odříkáním… nebo …se značnou mírou zapomnění přítomnosti…, jež dávají tušit, že tempo jejich pohybu se má proměňovat.

V závěrečné části zaznívá statická modlitba prokládaná „třpytivými akordy“, předjímající Oliviera Messiaena.

Jaroslav Šťastný

Méditation avant les Messe des pauvres

V Meditaci před Mší chudých jsou použity úryvky Satieho melodií, ovšem ve značně transformované podobě. Ty mají navodit atmosféru očekávání a ztišení se před Satieho pozoruhodným dílem.

Peter Graham