AMARUS & TE DEUM

LEOŠ JANÁČEK Amarus, kantáta pro sóla, sbor a orchestr na báseň Jaroslava Vrchlického
ANTONÍN REJCHA Te Deum pro sóla, sbor a orchestr

Simona Šaturová soprán
Daniel Matoušek tenor
Jiří Brückler bas
Filharmonie Brno
dirigent Dennis Russell Davies

Janáčkův Amarus 125
Amara, svou první kantátu, napsal Leoš Janáček (1854–1928) třiačtyřicetiletý, už po svých dlouholetých zkušenostech v čele sboru Besedy brněnské. Vrchlického báseň ho oslovila svou atmosférou (nikoli popisem) klášterního života, který sám tak dobře znal a který se do jeho nitra zapsal v letech, kdy je lidská duše nejvnímavější.

Králové klášter na Starém Brně, jeho ponuré chodby, starý kostel, rozsáhlé zahrady, můj chudý, jinošský v něm strávený život, osamělost a tesknota, to vše bylo tak blízké Amarovi.

Leoš Janáček

Autobiografickou kantátu od počátku stíhal zvláštní osud. Po Besedě brněnské, s níž se do té doby několikrát velmi dramaticky rozešel, nemohl Janáček žádat premiérové nastudování, a proto vděčně přijal nabídku Ferdinanda Vacha, tehdy profesora na učitelském ústavu a hlavní postavy hudebního života v Kroměříži, že se provedení ujme místními silami. O vokální složku by nebylo, ale amatérský orchestr se nakonec ukázal tak „děravý“, že Vach od svého záměru upustil; Janáček přispěchal z Brna se dvěma dechovými hráči a jal se zkoušet sám; na Vachovu radu pak ještě změnil choulostivou tóninu prvního dílu ze „sedmibéčkové“ as moll na prostou a moll, ale tím zase vnesl zmatek mezi transponující dechové hráče. Na kroměřížské provedení Amara dne 2. prosince 1900 pak dlouho vzpomínal s hrůzou a k novému (brněnskému, zase s Vachem) se odhodlal teprve po patnácti letech.

Rejchovo Te Deum 200
Antonín Rejcha (1770–1836) proslul jako teoretik, pedagog a tvůrce dechových kvintetů a dlouho byl takto vnímán, čímž se upozaďovalo mnoho dalšího jedinečného a na svou dobu nadčasového, co jeho tvorba skýtá. Skladatel s českými kořeny sice vycházel z klasických forem, ale uplatňoval v nich četné novátorské podněty. Netýkalo se to jen jeho komorní tvorby, ale například i čtyř velkých vokálně-orchestrálních děl, z nichž tři vznikla za jeho působení ve Vídni, čtvrté později v Paříži – jedná se o jakýsi volný cyklus s humanistickým poselstvím bezprostředně reagujícím na dobovou situaci: Requiem lze vnímat jako zádušní mši za padlé v napoleonských válkách, Lenoru (na text Gottfrieda Augusta Bürgera zpracovávající týž námět jako Erbenovy Svatební košile) coby obžalobu těchto válek a jejich dopadu na konkrétní lidské životy, Nový žalm (na text Siegfrieda Augusta Mahlmanna parafrázující Otčenáš) jako modlitbu za mír a konečně Te Deum jako díkuvzdání za nastolení míru. Univerzální přesah Rejchova odkazu do současnosti je v mnoha ohledech zjevný…

Filharmonie Brno se v posledních letech snaží Rejchovu hudbu pravidelně znovuoživovat na koncertním pódiu i na nahrávkách: uvedla kantáty Lenora a Nový žalm, Symfonii c moll, Klavírní koncert Es dur a v obnovených premiérách melodram Odchod Johanky z Arku z vlasti (pro recitaci, skleněnou harmoniku a orchestr) a Příležitostnou kantátu (pro mužské hlasy a orchestr). Některá z těchto provedení natočil Český rozhlas, Lenoru zaznamenala i Česká televize a Filharmonie Brno ji v roce 2020 vydala na vlastním labelu v podobě audiozáznamu na dvojCD a dvojLP.

Nyní přichází řada na provedení Te Deum, jehož světová premiéra se odehrála před dvěma sty lety v Paříži, a to na veřejném prostranství Champ-de-Mars – Martova pole.

Kdy v prodeji?

V RÁMCI ABONMÁ (Filharmonie v divadle I / VELKOLEPÁ) lze koncert koupit do 1. koncertu cyklu.

SAMOSTATNĚ nebo v rámci SEZONY NA MÍRU online i v den konání koncertu, fyzicky 7 dní před jeho konáním.