TISKOVÁ ZPRÁVA
Co všechno může být východiskem hudební kompozice? Lidský hlas, jediný tón, zvuky okolního prostředí, syntezátor nebo algoritmus? Kde končí skladatel a začíná technologie? Odpovědi na tyto otázky nabídne festival Expozice nové hudby, jehož letošní ročník nese podtitul Ars Spectrum. „Lidé se mohou těšit na šestidenní průzkum světa spektrální hudby. Spektralisté vycházejí mimo jiné z akustických vlastností samotného zvuku a využívají je jako východisko pro harmonii, instrumentaci i hudební formu. Dá se říci, že se soustřeďují na samotný tón, jeho vnitřní strukturu, spektrum a proměny v čase. Posluchači se mohou těšit na hudbu předchůdců spektrálního myšlení, jako byl Giacinto Scelsi, přes tvorbu Tristana Muraila a Fausta Romitelliho až po současnou živou elektroniku a algoritmickou kompozici,“ uvedla Marie Kučerová, ředitelka Filharmonie Brno, která festival pořádá.
Téma spektrální hudby zvolil pro 38. ročník festivalu jeho nový dramaturg Otto Wanke. „Spektralismus pro mě není jen historický hudební směr, ale především způsob uvažování o zvuku a o tom, jak jej vnímáme. Barva se zde může proměňovat v harmonii, vnitřní struktura jediného tónu se může rozvinout do rozsáhlé hudební formy a do těchto procesů dnes vstupují také elektronika, improvizace a nové technologie. Jednotlivé koncerty proto ukazují velmi rozdílné podoby spektrálního myšlení – od sólové a komorní hudby přes velký orchestr až po instalace a algoritmickou kompozici,“ vysvětlil Wanke.
Zahajovací večer v sobotu 3. října nabídne mimořádný zážitek propojující hudbu, video a světlo s estetikou psychedelického rocku, noisu a elektronické hudby. To vše v podzemních garážích u brněnského Bobycentra. Na programu koncertu An Index of Metals je stejnojmenné dílo italského skladatele Fausta Romitelliho. Jeho monumentální videoopera má být slovy autora „totální percepční zkušeností“, v níž se zvuk, obraz a světlo slévají do jednoho proudu vedoucího k hypnotickému transu. Dílo zazní v podání sopranistky Kaoko Amano a BCO – Brno Contemporary Orchestra. Opeře bude předcházet skladba Michala Rataje A Game of Chess, která vznikla na objednávku orchestru. „Vzájemná hudební výměna mezi dvěma skupinami hráčů pomyslně propojených klavírem může být plná překvapivých zvratů i ticha, napětí i uvolnění. Jsou to ale nakonec hlavně šachisté, kteří dynamikou své hry posouvají celý ansámbl hudebním časem vpřed,“ popsal své dílo Rataj.
Nedělní koncert smyčcového kvarteta Fama Q Od Scelsiho k postspektralismu představí tvorbu několika generací skladatelů, které spojuje fascinace barvou a vnitřní strukturou zvuku. Giacinto Scelsi ve své hudbě dokázal soustředit pozornost na jediný tón a jeho neustálé proměny – princip, který později zásadně ovlivnil spektrální myšlení a skladatele jako Jonathan Harvey, Kaija Saariaho, Georg Friedrich Haas a Franck Bedrossian. Kromě nich na koncertě zazní také skladba Periphéria Jana Kavana, která vznikla na objednávku festivalu. „Když se zaměříme na jediný tón, najednou zjistíme, že uvnitř něj je celý svět. Spektrální skladatelé tento svět začali zkoumat podobně, jako když se díváme pod mikroskopem – ne proto, abychom našli něco, co už známe, ale abychom objevili něco nového,“ popisuje Wanke princip tvorby spektralistů.
Jedním z vrcholů festivalu bude pondělní večer Music, Mind and Machine, který postaví vedle sebe dva radikálně odlišné způsoby práce s elektronikou. Karlheinz Essl, průkopník algoritmické kompozice, představí živou elektroniku a modulární syntezátory včetně několika světových premiér. Polský skladatel a performer Franciszek Araszkiewicz pak ve své performanci Deep Thought převede aktivitu lidského mozku v reálném čase do elektronického zvuku. Oba projekty propojuje otázka, jak může technologie vstupovat přímo do vzniku hudby. U Essla se elektronický zvuk utváří prostřednictvím algoritmických procesů a interakce v reálném čase, zatímco Araszkiewicz do hudebního procesu zapojuje data získaná z aktivity lidského mozku. Večer tak konfrontuje dva odlišné vztahy mezi člověkem, strojem a hudebním rozhodováním. „Pořádek a chaos nejsou protiklady, ale různé podoby téže věci,“ říká Essl. Právě mezi těmito dvěma póly se podle něj může odehrávat tvůrčí proces. Jeho vystoupení tak zapadá do jednoho z hlavních témat letošní Expozice: technologie zde není pouze prostředkem k reprodukci hotové hudby. Stává se aktivní součástí tvůrčího procesu.
Úterní večer Specula Sonorum nabídne cestu od vnitřního světa jediného zvuku přes ruchy každodenního prostředí až ke vzájemnému naslouchání improvizujících hudebníků. V Tenneyho In a Large, Open Space se publikum bude moci volně pohybovat mezi interprety a sledovat proměny jediného harmonického spektra z různých míst prostoru. Ablingerova skladba Outside naopak vpustí do koncertního sálu zvuky okolí Besedního domu, na které budou hudebníci bezprostředně reagovat. Večer vyústí v rozsáhlou kolektivní improvizaci vedenou venezuelským skladatelem, turntablistou a performerem Jorgem Sánchez-Chiongem, v níž se setkají rumunská zpěvačka Claudia Cervenca, ansámbl Dust in the Groove a další hostující hudebníci. Výsledná hudební forma bude vznikat přímo ze vzájemného naslouchání, spontánních reakcí a prolínání rozdílných hudebních zkušeností.
Ve středu 7. října se festival zaměří na Tristana Muraila a jeho pohled na klavír jako na komplexní zvukový organismus. V podání klavíristy Marka Keprta zazní Murailovy skladby společně se světovou premiérou Keprtových tří meziher. Program doplní skladba Daniela Olivera Mosera a premiéra nové kompozice Dana Dlouhého, která pracuje se současnými algoritmickými a počítačově asistovanými postupy. V Murailově hudbě se podle dramaturgického konceptu festivalu klavír stává nejen nástrojem, ale také předmětem zkoumání. V centru pozornosti jsou rezonance a skryté procesy, které uvnitř zvuku vytvářejí hudební formu. Elektronika pak jeho akustické možnosti dále rozšiřuje.
Festival vyvrcholí 8. října koncertem Partiels. Orchestr pořádající Filharmonie Brno pod vedením polského dirigenta Szymona Bywalce uvede čtyři díla, která zásadně ovlivnila podobu spektrální hudby druhé poloviny 20. století: Scelsiho Quattro pezzi su una nota sola, Griseyho Partiels, Murailovy Désintégrations a Vivierovo Lonely Child. Sólistkou bude francouzská sopranistka Donatienne Michel-Dansac, jedna z předních interpretek soudobé hudby. Právě Griseyho Partiels a Murailovy Désintégrations patří k ikonickým dílům spektralismu. Jejich autoři byli členy souboru L’Itinéraire, jehož činnost zásadně proměnila tradiční představy o harmonii, formě i orchestraci a obrátila pozornost k fyzické podstatě zvuku.
Ars Spectrum se letos rozšíří také do veřejného prostoru. Po dobu festivalu budou přístupná dvě site-specific díla Filipa Dobrockého. Hear:here nabídne zvukovou procházku parkem Špilberk, zatímco Ecosystem 2.0 ve foyer Besedního domu vytvoří síť fiktivních organismů, které spolu komunikují prostřednictvím hudebních vzorců. Jejich chování ovlivňuje bezdrátová síť a vzniká tak dynamický systém, v němž se zvukové struktury průběžně proměňují prostřednictvím komunikace, mutace a adaptace.
Festival se koná od 3. do 8. října, všechny koncerty začínají v 19.00 v Besedním domě, jedinou výjimkou je zahajovací koncert, který se koná v klubu UnderZone Garage v Drobného ulici.
Vstupenky jsou k dostání online na webu Filharmonie Brno, v předprodeji nebo na místě před konáním akce. Zájemci si mohou sestavit vlastní Festival na míru, který funguje tak, že čím více koncertů navštíví, tím větší slevu získají.
Kompletní program festivalu najdete zde.
Festivalový katalog ke stažení zde.
Dramaturgii festivalu od letošního 38. ročníku přebírají Otto Wanke a Matej Sloboda, kteří se v tvorbě programů budou střídat. Letošní ročník připravil Otto Wanke (1989), český skladatel působící ve Vídni. Ve své tvorbě propojuje vokálně-instrumentální kompozici s elektronikou, multimédii a sound artem. Kompozici studoval na mdw a KONS ve Vídni a završil ji doktorátem zaměřeným na spektrální hudbu. V letech 2018–2023 působil jako asistent na institutu etnomuzikologie mdw. Od roku 2020 vyučuje kompozici na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Po úspěších v mezinárodních soutěžích – mimo jiné Frederic Mompou Award ve Španělsku, FIMS ve Švýcarsku, Nikolaus Fheodoroff Kompositionspreis a Theodor Körner Preis v Rakousku – zazněla jeho hudba na festivalech Ars Electronica, Acht Brücken, Carinthian Summer, Visiones Sonoras a Wien Modern nebo v Národní opeře ve Varšavě a ZKM Karlsruhe. Jeho skladby uvedly renomované soubory, orchestry a sólisté, například PHACE, OENM, Grafenegg Symphony Orchestra, Lars Mlekusch, Wolfgang Mitterer, Yuri Revich a Paul Gulda. Jeho tvorbu vydává nakladatelství Verlag Neue Musik Berlin. Vedle kompoziční tvorby působí také jako performer elektronické hudby a věnuje se improvizaci.
Kontakt pro média: Mgr. Kateřina Konečná, vedoucí PR a marketingu Filharmonie Brno, +420 775 426 040, katerina.konecna@filharmonie-brno.cz
