Miloš Štědroň o 59. sezoně


59. koncertní sezóna Filharmonie Brno mě hned na první pohled zaujala a plně uspokojila. Především proto, že se nesnaží jít cestou podbízení a omílání toho, co má punc „rodinného stříbra“. Ale kolikrát se už to stříbro nahradilo jiným, a tak si myslím, že je mnohem odpovědnější postup, který sází na inovaci a konfrontaci. Soudobá dramaturgie jakoby hledala vztah mezi staršími „jistotami“ a novějšími jistotami. Brecht řekl: …Jediná jistota je nejistota…a tak je možné a nutné objevovat, nalézat, ztrácet, srovnávat, navracet se a současně se nevracet… 

Těším se na Martinů a na jeho Epos o Gilgamešovi, na Alfreda Schnittke a jeho faustovskou kantátu… A tak bych mohl pokračovat. V plánu je Schnittke - snad až mockrát, Ligeti, Šostakovič, kterého nikdy není dost. Chybí mi Fibich, více Schuberta, mohlo být připomenuto 90.výročí narození Aloise Piňose, mohl se objevit jubilující Jan Klusák místo tří skladeb Alfreda Schnittke.

Ale celkově je dramaturgie velmi dynamická, zajímavá a sází na inovaci - ne na vyježděné široké kolejnice. Výborné je napojení paralelních menších cyklů, které se věnují baroku, Nové hudbě, průnikům folkloristu, folk-folklóru a tzv. artificiální hudby.

Opravdu poutavá a šťastná dramaturgie. Ruku v ruce s ní půjdou interpretační výkony. Myslím, že se máme na co těšit a že Filharmonie Brno dokazuje svou pohotovost, evropsky náročný přístup, a to ji i zavazuje k výkonům, které ji dále povedou k posílení umělecké pozice a významu ve střední Evropě.

 

Miloš Štědroň, současný český hudební skladatel, hudební vědec a pedagog


Copyright © 2009 Filharmonie Brno  |  Publikováno systémem inCMS  |  Tvorba webových stránek Inexes